|
|
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu (shrnutí) Účelem mé disertační práce je analyzovat morální a materiální satisfakci v českém soukromém právu. Mým záměrem bylo poskytnout ucelený přehled těchto institutů, které představují významný fenomén naší doby. Význam ochrany osobnosti vzrostl ve 20. století a je spojen s rozvojem ochrany lidských práv a svobod. V posledních letech též s ohledem na sdělovací prostředky a globální společnost. Mým cílem bylo nejen poskytnout přehled základních institutů a prostředků ochrany osobnosti, ale také ukázat širší souvislosti tohoto tématu, zasadit je do rámce soudní judikatury a nastínit evropské aspekty. Ve své práci jsem se již nevěnovala části týkající se ústavního práva a dalšímu výkladu základních pojmů, protože jsem se jimi již zabývala ve svých dřívějších pracích. Kapitola první má za cíl poskytnout úvod do problematiky mé disertační práce podávající přehled jednotlivých kapitol a krátký komentář. Kapitola druhá a třetí je věnována základním institutům vztahujícím se k ochraně osobnosti, morální a materiální satisfakci. Ukazují význam těchto institutů a také čtenáře uvádí do problematiky. Kapitola čtvrtá se zabývá historií ochrany osobnosti. Ochranu osobnosti je nezbytné pochopit v širším historickém kontextu. Zvláštní pozornost je věnována...
|
|
|
Sankční aspekty náhrady škody (právně-komparativní analýza)
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační. Přesto se u nás objevují určité indicie, podle kterých může náhrada škody naplňovat i jiné legitimní cíle, a to kupříkladu preventivní či sankční. Tento názor byl ostatně v nedávné době výslovně potvrzen i Ústavním soudem či Nejvyšším soudem ČR. Preventivní a sankční princip náhrady škody je doktrinálně spojován především se specifickým institutem angloamerického práva, tzv. sankční náhradou škody. České soudy ale prozatím přípustnost sankční náhrady škody bez jakéhokoliv hlubšího odůvodnění odmítají. Podle autora pramení tento dogmatický přístup patrně z nesprávného a pouze parciálního chápání tohoto institutu. Autor se ve svém textu snaží čtenáři představit sankční náhradu škody v její skutečné podobě, a to zejména v kontextu současného anglického a českého práva, aby tak ukázal, že odmítavý přístup našich domácích soudů není vždy zcela na místě. Samotná studie nejprve ve světle relevantní judikatury shrnuje platné anglické právo v této oblasti a zároveň jej kriticky srovnává s českou úpravou. Zde se ukazují některé zásadní podobnosti českého i anglického pojetí náhrady...
|
host ::
RSS.